Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- users:yzan [2011/06/24 12:25] – yzan
+++ users:yzan [2011/06/26 14:02] (current) – yzan
@@ Line 2: / Line 2: @@
 == 1. Jaká je hustota vzduchu a vody za běžných podmínek (20 °C, 100 kPa)? ==
-vzduch: 1 kg/m³
+vzduch: 1,188 kg/m³
-voda: 1000 kg/m³
+voda: 998,2 kg/m³
 == 2. Jaké jsou jednotky kinematické viskozity ν a dynamické viskozity μ? ==
@@ Line 17: / Line 17: @@
 Vzduch se považuje za nestlačitelný při rychlostech proudění menších než 70 m/s (někdy se uvádí až 100 m/s). [Barták str. 10]
+== 4. Odvoďte výsledný tlakový účinek na svislé stěny budovy, která má na úrovni okolního terénu otvor a jinak je těsná. Teplota ti vzduchu v budově je vyšší než teplota te venkovního vzduchu. Změnu teploty vzduchu s výškou zanedbejte. Znázorněte průběh vnitřního (pi) a vnějšího tlaku (pe) graficky. Bude v budově pod střechou přetlak nebo podtlak vůči okolí? ==
+Platí: <math>p=p_0 -\rho gh</math>. Protože teplý vzduch je řidší, platí: <math>\Delta p=p_i - p_e=(p_0 -\rho_igh) - (p_0 -\rho_egh)=hg(\rho_e-\rho_i)</math>. Tlak v budově bude větší, protože s výškou klesá pomaleji.
+== 5. Vypočtěte rozdíl tlaků vzduchu pod střechou budovy a venku (ve stejné výšce). Budovou svisle probíhá schodiště, na němž je průměrná teplota vzduchu 10°C. Teplota venkovního vzduchu je –20 °C. Výška budovy je 24 m. Předpokládejte a) těsnou budovu propojenou s okolím pouze vstupním otvorem v přízemí (vzduch schodištěm neproudí). Nakreslete schéma budovy, průběh tlaků venku a uvnitř, výsledný tlakový účinek. b) otvory v přízemí a pod střechou, které mají stejnou velikost a tlakový odpor (schodištěm proudí vzduch). Nakreslete schéma budovy, průběh tlaků venku a uvnitř, výsledný tlakový účinek. [ ρe = 1,376 kg/m3; ρi = 1.230 kg/m3; Δp = 34,4 Pa] ==
+a) Δp=ghΔρ=9,81*24*(1,376-1,230)=34,4 Pa
+b) Tlak bude poloviční. V přízemí bude podtlak, uprostřed budovy bude tlak vyrovnaný s vnějškem, pod střechou bude přetlak.
+== 15. Vypočtěte průtok vzduchu (ρ = 1,2 kg/m3), jestliže průtokoměr na obr. vlevo má větší průměr D1 = 400 mm, menší průměr D2 = 200 mm a v místech (1) a (2) měříme statické tlaky. Byl naměřen rozdíl tlaků Δp = 570 Pa. Při stejném průtoku určete, jaký bude rozdíl tlaků naměřený na stejném průtokoměru podle obrázku vpravo, kde v místě (1) měříme celkový tlak. Tlakové ztráty neuvažujte. ==
+Sv=Sv
+S1=πr²=0,2²π=0,04π
+S1=πr²=0,1²π=0,01π
+-> v2=4v1
+<math>1/2\rho v_1^2+p_1=9,6v_1^2</math>
+<math>p_1=9v_1^2</math>
+<math>570=9v_1^2</math>
+<math>v=7,96 m/s</math>
+<math>Sv=7,96 * 0,04\pi=1 m^3/s</math>
+<math>\Delta p= 1/2\rho v_1^2+\Delta p</math>
+<math>\Delta p= 1/2 * 1,2 * 7,96^2 + 570 = 608 Pa</math>
+== 29. Bude přestup tepla intenzivnější při laminárním nebo turbulentním obtékání tělesa? Stručně zdůvodněte. ==
+Přestup bude intenzivnější při turbulentním proudění - nevzniká tam stojatá vrstva tekutiny.
+== 35. Uveďte 3 základní vlastnosti záření dokonale černého tělesa. ==
+  * dokonalý pohlcovač (pohlcuje veškerou dopadající radiaci)
+  * dokonalý zářič (při dané teplotě vyzáří maximum energie)
+  * difuzní zářič (září do všech směrů stejně)
+  * neselektivní zářič (vyzařované spektrum je spojité, popsatelné Planckovým zákonem)
+== 36. Uveďte 2 základní rozdíly v záření šedého a reálného tělesa. ==
+  * vyzařované spektrum není spojité
+  * nevyzařuje do všech směrů stejně
+== 37. Jak určíte úhlový součinitel φ21 osálání plochy S1 plochou S2, jestliže víte, že veškerý tepelný tok vyzařovaný z povrchu S1 dopadá na S2 (tzn. φ12 = 1)? ==
+φ21=S1/S2
+== 38. Vyjmenujte 4 základní (geometrické) parametry, které určují vzájemnou polohu Slunce a osluněné stěny, resp. určují úhel dopadu slunečních paprsků na tuto stěnu. ==
+  * azimut slunce
+  * výška slunce nad obzorem
+  * azimut stěny
+  * sklon stěny