This is an old revision of the document!
Jan Motl
1. Jaká je hustota vzduchu a vody za běžných podmínek (20 °C, 100 kPa)?
vzduch: 1,188 kg/m³
voda: 998,2 kg/m³
2. Jaké jsou jednotky kinematické viskozity ν a dynamické viskozity μ?
kinematická viskozita: m²/s
dynamická viskozita: kg/m⋅s
3. Vysvětlete, v čem spočívá roztažnost tekutiny a stlačitelnost tekutiny. Uveďte maximální rychlost proudění, při které ještě můžeme považovat vzduch za nestlačitelný.
Plyny jsou stlačitelné, protože jsou řídké.
Plyny jsou roztažné, protože mezimolekulární jsou díky vzdálenostem slabé a částice tak mohou snadno difundovat do prostoru. Systém má snahu zaujmout entropicky nejvýhodnější stav, tedy všude je stejná hustota částic.
Vzduch se považuje za nestlačitelný při rychlostech proudění menších než 70 m/s (někdy se uvádí až 100 m/s). [Barták str. 10]
4. Odvoďte výsledný tlakový účinek na svislé stěny budovy, která má na úrovni okolního terénu otvor a jinak je těsná. Teplota ti vzduchu v budově je vyšší než teplota te venkovního vzduchu. Změnu teploty vzduchu s výškou zanedbejte. Znázorněte průběh vnitřního (pi) a vnějšího tlaku (pe) graficky. Bude v budově pod střechou přetlak nebo podtlak vůči okolí?
Platí: <math>p=p_0 -\rho gh</math>. Protože teplý vzduch je řidší, platí: <math>\Delta p=p_i - p_e=(p_0 -\rho_igh) - (p_0 -\rho_egh)=hg(\rho_e-\rho_i)</math>. Tlak v budově bude větší, protože s výškou klesá pomaleji.